Ahoj lidi, jak se máte? Už dlouho jsme se vám neozvali přes žádný článek, tak je načase to napravit. Právě teď sedíme ve vlaku do Budapešti, po třech měsících doma v Čechách je to naše první zahraniční cesta. Jízda z Prahy do Budapešti trvá celkem 7 hodin a není tu wifi ani signál, takže ideální příležitost na to napsat článek 🙂
Ne, vážně. Poslední tři měsíce jsme publikovali hodně málo a náš blog si žil svůj vlastní život jen díky starším článkům. Možná to vypadá, že jsme se poflakovali, ale je to právě naopak.
Tvrdý návrat cestovatele
Na začátku března 2016 skončil náš sen a naše roční cestovatelské prázdiny byly u konce. Strávili jsme celkem rok na cestách, cestovali po Evropě, Africe a Asii a posledních pár měsíců žili v jihovýchodní Asii a pracovali na našem novém blogu Doba Letová.cz. Bohužel nám začaly postupně docházet úspory a náš blog sice po třech měsících začal něco vydělávat, ale zdaleka ne tolik, aby nás oba udržel na cestách. Na konci února jsme se tak z Vietnamu přesunuli přes Kambodžu a Thajsko zpátky do Čech. Náš rok na cestách byl u konce a my se museli vrátit do starých kolejí.
“Tak jste konečně zpátky doma”, zaradovali se rodiče při našem návratu. V prvních dnech jsme dost často slýchávali věty jako “tak se zas vracíte do reality”, “konec cestování a zábavy”, “čas na to najít si slušnou práci” nebo taky “tak se konečně usadíte”. Ani omylem! Cestování a poznávání je náš největší koníček a nedokážeme si absolutně představit, že by to mělo být jinak.
Jednou začneš cestovat a už nikdy nepřestaneš
“Lidé, kteří cestují, utíkají před povinnostmi a realitou”, píše se často. Jestli je realita sedět od rána do večera v kanceláři se stresem, že musím následujících 30 let splácet svojí hypotéku, tak přiznáváme. Jo, před tímto životem skutečně utíkáme. Podle nás realita neznamená zadlužit se na celý život a už nikdy nemít možnost volby. Pro nás realita znamená být svobodný, co nejvíc to jde, a zároveň se o sebe umět postarat. Z toho důvodu nás hrozně dostala myšlenka digitálního nomádství a práce odkudkoliv. Jestli je totiž pro cestovatele nějaká udržitelná cesta, jak dlouhodobě skloubit práci a cestování, tak je to právě digitální nomádství. A nevím, jak to máte vy, ale my se na cestování stali závislí. Stačí nám být na jednom místě tři měsíce a začíná nám z toho opravdu hrabat.
Jak se pozná závislost na cestování
Kdykoliv nad vámi prolítne letadlo, přemýšlíte o tom, kam letí a že chcete být na palubě. Po tom, co skončíte po celém dnu v práci, jdete na výlet, abyste měli pocit, že jste ten den něco zažili. Pokaždý, když sednete do auta a někam jedete, tak si s umělým úsměvem řeknete tu tisíckrát opakovanou větu: “tak a jedeme někam do …Švýcarska, Itálie, Španělska”, i když vlastně jedete jenom na nákup.
Když potkáte někoho, kdo cestuje, dokážete se s ním hodiny bavit o cestovatelských zážitcích. Máte pocit, že po pár týdnech na jednom místě a ve stereotypu vám odumírají mozkové buňky a nemáte energii ani nové nápady. Na internetu sledujete všechny možné stránky související s cestováním. Na vaší zdi visí mapa světa a čtením v ní dokážete strávit hodiny. Je toho daleko víc.
Digitální nomádství jako udržitelný způsob cestování
Práce za barem nebo sezónní práce nás moc nelákají. Samozřejmě je to snadný způsob, jak si našetřit na cestování a poznat kus světa, ale přijde nám to jako takové dočasné řešení. Nedokážeme si představit, že ve čtyřiceti budeme pracovat v restauraci a žít ze dne na den. Náš sen je postavit se na vlastní nohy a stát se digitálními nomády. Chceme žít tam, kde se nám zrovna líbí a dělat práci, co nás baví. Chceme mít dost prostoru pro cestování. Nechceme žít ve stereotypu a stěžovat si na život. Stát se digitálním nomádem není jednoduchá věc. Alespoň ne pro nás. Nejsme programátoři, grafici, copywriteři ani fotografové. Za poslední rok na cestách jsme se ale od všeho naučili něco a pořád věříme, že se časem dokážeme postavit na vlastní nohy uživíme se na dálku online.
Nový začátek
Na našich přednáškách vždycky říkáme, že před rokem jsme neuměli online udělat vůbec nic. Neuměli jsme si udělat vlastní grafiku, nevěděli jsme, jak se dělá web ve WordPressu, jak spravovat sociální sítě, jak získávat návštěvnost na webu, jak zpeněžit web. Dneska si troufáme říct, že jsme úplně někde jinde. Dokázali jsme se za několik měsíců naučit od všeho něco, udělali jsme si vlastní cestovatelský blog, získali bez reklam a většího úsilí tisíce fanoušků na Facebooku, na web nám chodí měsíčně desetisíce lidí, pravidelně přednášíme, máme za sebou první interview v časopise, první podcast a pořád se naskýtají nové a nové věci, aniž bychom o to nějakým způsobem usilovali. Je to pro nás důkaz, že když děláte něco, co vás baví, tak se výsledky dostaví samy. Před několika dny jsme zveřejnili novou lepší verzi našeho blogu a chceme začít intenzivně pracovat na novém obsahu. Můžete se těšit na spoustu novinek. Před dvěma týdny jsme taky začali dělat vlastní Instagram. To byla taky dost sranda, protože ještě před měsícem jsem vůbec nevěděla, jak Instagram funguje 🙂 Teď máme 900 prvních followerů, tak mám radost. Máme velký plány na další měsíce. Pokud vše půjde podle plánu, tak možná za několik měsíců odjedeme znovu na cesty. Tentokrát ale chceme už před cestou mít rozjetý vlastní věci a začít vydělávat na dálku, abychom se mohli vracet, protože chceme a ne protože musíme.
Jak teď vypadá náš běžný týden
Bez peněz bohužel žít nejde, a tak jsme po návratu do Čech museli začít zase vydělávat. Marek se vrátil jako externista do práce (banky), kde pracoval dřív. A já původně myslela, že budu pracovat jenom na našem blogu, pak mě ale nebavilo být pořád sama a navíc se mi díky našemu blogu naskytly další příležitosti. Takže se ze mě stal freelancer a pomáhám teď s online marketingem v jednomu bezva českýmu startupu a taky se nově starám o marketing jednoho známýho cestovatelskýho časopisu (zatím tajemství :-). Ve zbylém čase dělám Dobu Letovou, takže jsem v jednom kole, ale baví mě to :-). Když všechno půjde dobře, tak se mi snad za nějakou dobu podaří stát se nezávislým na lokalitě. Marek je sice na full time v bance, ale po večerech a o víkendech pracuje na Době Letové a naše nová verze webu je v podstatě jeho práce. Každopádně se teď nenudíme a děláme všechno pro to, abyste na našem blogu mohli už brzo a pravidelně číst nové články, dostávat novou dávku inspirace pro vaše cestování a dozvídat se o těch nejlepších letenkách a tipech na levné cestování. Budeme rádi, když si nás přidáte i na Instagramu, na kterým sdílíme ty nejlepší fotky a zážitky z našich cest a z práce na našem blogu. Mějte se hezky a nezapomeňte na to, že život je tu od toho, abysme si ho užili.
Super Kristo a Honzo, jen tak dál. Byla jsem na vaší přednášce a byla pro mě hodně povzbudivá a inspirativní… doporčuji!
Ahoj Kam, je to Krista a Marek, ale i tak děkujeme 🙂
Super! Držím vám pěsti! Ta realita je (bohužel) pro někoho skutečně ta hypotéka, stálé zázemí, 40 hodin týdenně v práci.. Sám znám ten pocit když se třeba vrátim z krátkeho výletu a po dvou dnech chci jít na další. Cestuji zatím jen po ČR, ale tak začít se nějak musí 🙂
Sleduji vás už nějakou dobu ale až teď mě zaujala otázka ohledně vašeho přednášení, kde vás najdu?
Jakube, díky za podporu. Pro někoho je hypotéka a stálé zaměstnání to pravý, protože cítí jistotu. A na tom není nic špatného. Kdo ví, třeba budeme říkat časem, že jsme se usadili a máme hypotéku. Jen na všechno musí být správný čas a není kam spěchat. Hypotéka na nás počká alespoň dalších 30 let 🙂
Měli jsme několik přednášek, další zatím nemáme v plánu. Ale díky množství dotazů možná zase něco někdy naplánujeme.